Tvorba, ale také život Antonína Vojtka spočívá ve věčném hledání rovnováhy. Rovnováhy mezi přírodou a člověkem, tichou meditací a živou lidskou společností, smířením se s osudem a touhou dosáhnout svého cíle, láskou ke své rodné krajině a vesmírnými dálkami, věrným zachycením tajů přírody a abstrahováním forem ve snaze zachytit její pravou podstatu a duši.
Tento boj se odehrává pod rukou malíře Antonína Vojtka dennodenně již více než padesát let. Je to boj ušlechtilý, boj, ze kterého se rodí ojedinělé obrazy a který také tříbí malířovu duši. Avšak stále je to boj, náročný proces, který vyžaduje úsilí, koncentraci a nejen to. Být malířem, malovat v podstatě každý den klidně i osm hodin, je činnost náročná též fyzicky.
S věkem malíři nedocházejí nápady, spíše naopak, vidí svět stále v nových a nových barvách, nových variacích. Tu se rozhodne zachytit již pomalu blednoucí vzpomínku na mládí, tu si všimne zajímavého a nikdy nezrealizovaného námětu v hromádce starých skic, jindy najde inspiraci i při krátké procházce v bezprostřední blízkosti svého domu či se mu vize zjeví ve snu.
Pouští se do práce s odhodláním to vše zachytit, jak nejlépe dokáže. S odhodláním překonat sám sebe, namalovat obraz, který se bude naprosto lišit od všech předchozích, a přesto v něm budou ukryty všechny ty roky. Roky tvrdé dřiny, lásky ke krajině lužních lesů, snění a touhy… To vše ho nutí pracovat dál, i když jeho tělo ho někdy zrazuje, i když je rychleji unavené.
Malíř si nedovolí ve svém boji polevit, snad právě naopak. Napíná plátna velkých rozměrů, sám, bez pomoci, protože jen on je umí připravit tak, aby byl s výsledkem spokojen. Pokud má být obraz dobrý, nelze nic zanedbat – nápad, čas a ani přípravné práce. Volí odvážná témata, složité náměty, nechce si práci ulehčovat. Nehledá zkratky. Pokračuje po cestě, kterou si pro sebe vybral.
Bc. Julie Vojtková z připravované monografie
Antonín Vojtek MMG Břeclav 16. 5. až 30. 6. 2024
Malíř Antonín Vojtek měl a stále má svá křídla. Od malička snil o létání. Nejprve lezl hbitě jako veverka na stromy, později se naučil létat na rogalu a díky knihám a své fantazii se dostal až ke hvězdám. Snil o létání, protože létání představovalo svobodu, možnost volby. Uvědomil si, že právě umění je pro něj tou pravou cestou ke svobodě. Našel způsob, jak být věrný sám sobě i své krajině a ten let si stále užívá. Každý obraz je pro něj výzvou, novým dobrodružstvím, novou cestou.
Jak sám jednou řekl: „Mé ruce jsou mými křídly!“
( Julie Vojtková z připravované monografie )
Vernisáž proběhla v nádherné atmosféře.
Vážení přátelé, děkujeme všem za úžasné odpoledne...nejde slovy popsat kolik krásných zážitků si odnášíme do všedních dnů.
Děkujeme Městskému muzeu a galerii Břeclav za skvělou spolupráci a Město Břeclav za podporu výstavy Antonína Vojtka Pod paží tisknu křídla...
Děkujeme Lence Michlovské z Vinselekt Michlovský, děkujeme Václavu Čiháčkovi za úžasné vystoupení s flašinetem, děkujeme Romanu Veverkovi a jeho Blue Cimbal, děkujeme mužákům z Horních Bojanovic, dopřáli jsme si krásný hudební dárek od Daniely Magálové, děkujeme všem VÁM... snažili jsem se připravit setkání co nejlépe a máme radost, že jste byli s námi.
Pokřtili jsme nový kalendář CO MALÍŘ MÁ... křtu se ujali starostové měst a obcí, kde malíř během svého dlouhého života bydlel a pracoval. (Horní Bojanovice – Ladislav Kachyňa, Strachotín – Jaroslava Mikáčová, Hustopeče – Hana Potměšilová, Lednice – Stanislav Straškrába, Podivín – Martin Dúbrava, Břeclav – Svatopluk Pěček, zástupce všech obcí ze západních Čech - ředitel Muzea Mariánské Lázně – Jaromír Bartoš)
Fotografie jsou na Facebooku.
Pod paží tisknu křídla...Antonín Vojtek slaví 90 let
Vážení a milí přátelé, bude to krásné odpoledne, plné radosti a očekávání...a samozřejmě obrazů, ale také setkání s vámi, s hudbou, s překvapením...
moc se na vás těšíme! Akce je veřejná...
Jitka a Antonín Vojtkovi s Julií (8. dubna 2024)
Očekávání, olejomalba Antonín Vojtek 2023
