ÚVOD DO CAPUTOLOGIE Jaroslav Malina
Hlava I – mírné ∞
Cyklus charakterizující v básnické a výtvarné nadsázce intelektuální, a/sociální a profesní rysy člověka
Kristus
V ohnivé záři, přetaven do života božího,
vznáší se Kristus nedotknutelný;
pro smrtelníky, k zemi upoutané,
má vzkříšení etický přesah nezměřitelný.
Vysvětlivky
Kristus, též Ježíš Kristus, Ježíš Nazaretský (asi 4 př. n. l. – asi 33 n. l., z řeckého Χριστός [Christós], kalk z hebrejského מַשִׁיחַ [Mašiach], „Pomazaný“), zakladatel a ústřední postava křesťanského náboženství. V dospělosti se nechal pokřtít Janem Křtitelem a ve třiceti letech začal při cestách, provázen svými učedníky – apoštoly, hlásat své učení; základem byl požadavek lásky k Bohu a bližnímu. V tomto smyslu se pokusil reformovat judaismus (nejstarší monoteistické náboženství), opírající se o text Starého zákona; jeho vlastní poselství je zaznamenáno v textech Nového zákona.
Velikonoce, nejvýznamnější svátek křesťanského liturgického roku připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který se podle liturgického kalendáře latinského ritu slaví první neděli po prvním jarním úplňku. V lidové tradici se v rámci Velikonoc setkáváme jak s křesťanskými obřady, tak i s rituály přírodní magie, jejichž cílem je zajistit štěstí, plodnost a bohatou úrodu právě začínajícího vegetačního cyklu. Obě tradice, ač každá po svém, slaví Velikonoce jako symbol smrti starého a zrození nového života. S velikonočními svátky souvisí celá řada tradičních pokrmů, jejichž symbolika je spjata s jarní přírodní magií. Objevují se motivy kruhu jako symbol slunce (mazanec [též svítek, plecovník]), široká škála drobného pečiva (jidáš, boží milosti), cukroví, perníky, velikonoční beránci (sladké pečivo i jehněčí maso), častá jsou jídla se zelenými výhonky rostlin (velikonoční nádivka s kopřivami). Typickým symbolem Velikonoc jsou kraslice, bohatě zdobená vařená vajíčka. Vyfukované kraslice jsou moderním zvykem, v lidové tradici by prázdné vajíčko příslušelo spíše Moraně než oslavě nového jara. Vejce je symbolem vzkříšení; Kristus je v křesťanské symbolice srovnáván s kuřátkem líhnoucím se z vajíčka. Malíři ikon používali místo oleje žloutek jako pojivo; i zde je patrná připomínka zmrtvýchvstání Krista k novému proměněnému životu.
Vzkříšení, jeden ze základních článků křesťanské víry: Kristus vstal třetího dne po své smrti z mrtvých, na zemi zůstal čtyřicet dní, až do nanebevstoupení. Církev se po staletí vyhýbala zobrazování tohoto námětu, pro nějž neexistoval biblický podklad. Ve 14. a 15. století se objevuje zobrazení vzkříšeného Krista vznášejícího se ve vzduchu, ale převládá znázornění Krista na zemi, jak stojí v sarkofágu nebo jak z něho vystupuje. Tridentský koncil zamítl jak otevřený hrob, tak vznášející se postavu, takže od druhé poloviny 16. století je obvyklejší obraz Krista stojícího před zavřeným hrobem.
Všechna práva vyhrazena
Použití pouze s písemným souhlasem autora
Užití cookies
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 20. 3. 2024