Antonín Vojtek - malíř jižní Moravy

Pro letošní jaro jsme připravili novou kolekci autorských dřevěných šperků Antonína Vojtka. Nabízíme je klasicky na kožené šňůrce, drátu, ale můžete také zvolit variantu s korálky. Korálky jsou z minerálů a nám se tato možnost moc líbí.

 

Malá sentence o věčném třpytu

Není všechno zlato, co se třpytí, a mnohdy je tomu zdánlivě zcela samozřejmě úplně naopak. Zatřpytit se a nebýt ze zlata však není ani trochu samozřejmé.

Řekněme si slovo šperk – a zjeví se nám sličná krása.

Řekněme si slovo šperk – a zjeví se nám bohatství.

Řekněme si slovo bohatství – a začnou se nám vynořovat slova jako moc a krutost a zášť a krev a strádání... A vždycky, když je tomu tak, lidé jako by se vraceli zpátky. až někam na začátek svých cest, až někam k pramenům té řeky času.

Řekněme si slovo dřevěné šperky – a zjeví se nám začátek.

A ten začátek, který mám na mysli, se jmenoval paleolit, neboli starší doba kamenná. Zkusme si představit toho člověka za starší doby kamenné (Homo sapiens sapiens): sotva se nasytil tak, aby neumřel hladem, a také toho ostatního měl zřejmě jenom pra málo. A přesto už právě tady vzniká potřeba ozdobit svého ducha slovy a tělo šperky. šperky z kostí, zubů, kamene, lastur a dřeva.

Člověka z konce druhého tisíciletí našeho letopočtu si nemusíme představovat. Docela postačí, když se podíváme jeden na druhého: trpíme přejídáním, a také toho ostatního máme kolem sebe, až nás někdy brní hlava. Ale pořád jsme Homo sapiens sapiens a potřeba ozdobiti svého ducha jiskřivými slovy a tělo třpytivým šperkem je možná ještě naléhavější než tenkrát, kdysi na začátku.

 

Ten náš konec druhého tisíciletí se kromě mnoha jiných paradoxů vyznačuje také tím, že dotknout se pravého dřeva prstem okovaným zlatými prsteny může být přímo malým svátkem.

Ano, ten náš konec druhého tisíciletí se kromě mnoha jiných paradoxů vyznačuje také tím, že šperky ze dřeva jsou vzácnější, než šperky ze zlata a jiných drahých kovů.

Řeka nikdy nespatří svůj pramen. A pramenům je navždy odepřena velebnost nížinných toků. A navzdory tomu všemu, nebo snad právě proto, si ruka člověka píše do dřeva básničky o pramenech, verše o peřejích, strofy o klokotavých splavech. Každá báseň hodná toho jména je ze života, a o životě, o pro život.

Nedejme se mýlit zdánlivou prostotou hebkých tvarů. Vždyť jedním ze základních povahových rysů prostoty je rafinovanost.

Nedejme se však mýlit ani zdánlivou rafinovaností těch hebkých tvarů, protože zákonitě směřují k prostotě. Je to prostě jedna a tatáž báseň o pramenu v horách a řece mezi lukami a řece času za námi, je to prostě jedna a tatáž báseň o velebné řece a jejím nenápadném pramínku.

Čím hladší verš, tím úpornější napětí je v něm skryto. Čím hladší tvar, tím vice snů v něm přebývá. A sny nebývají nijak snadné, ani když se nám zdají, natožpak když je máme učiniti skutkem, který ozdobí i vysloví. Avšak právě proto ruka člověka odjakživa pomáhá na svět snům o kráse, a o naději, a o všem takovém tam, v těch rozměrech lidského ducha a citu, kde končí panství a moc i těch nejtřpytivějších slov. Ozdobit tělo šperkem patří k prastarým lidským radostem.

Vyjádřit šperkem myšlenku znamená vtisknout pečeť nesmrtelného lidského ducha a života předmětu, který měl původně jenom trochu zkrášlit všední čas obyčejných dnů. Není všechno zlato, co se třpytí, ale pokud je tomu někdy zdánlivě zcela samozřejmě úplně naopak, potom k těm třpytivým výjimkám patří dřevěné šperky Antonína Vojtka.

Jan Kostrhun

Břeclav, prosinec 1987

 

 

 

Autorský šperk Antonína Vojtka

originální a výjimečný šperk s duší jižní Moravy

 

Antonín Vojtek zvolil na vyřezávání svých autorských šperků zejména jehličnatou dřevinu jalovec viržinský. Dřevo jalovce viržinského je lososově červené, vonné a vysoce ceněné. Do Evropy byl jalovec viržinský přivezen již před rokem 1664. Tyto šperky jsou vyřezány ručně, každý kus je originál a strom vyrostl v zámeckém parku v Lednici. Malíř před lety na zámku bydlel a pár kousků dřeva dostal od tehdejších zahradníků, kteří se věnovali údržbě parku. Můžeme spekulovat o stáří stromu, ale odhadujeme, že pochází z úplného začátku budování rozsáhlého areálu majiteli z rodu Lichtenštejnů. Jedná se o spontánní zpracovávání jednoduchých motivů malíře do šperkové podoby. Šperk je navoskovaný, vhodný ke svátečnímu i běžnému nošení dle svého výběru na drátku, kůži, hedvábném náhrdelníku.

Ať vám dlouho dělá radost!