Antonín Vojtek - malíř jižní Moravy

 

Co znamená rok pro malíře,

začíná na podzim

a věřte, je to k nevíře,

ale i malíř začíná v tento čas,

s obavami míchá barvy,

kterých ubývá jako dne,

barva mu na paletě stydne tak jako ty jeho staré nohy.

Z ateliéru hledí do zahrady do šedivé oblohy,

vyhlíží první sněhové vločky, ledový vítr, nepohodu

a přeje si, aby dožil zlomu,

toho bodu,

kdy uslyší znovu křehké ptačí pípnutí,

které malíře donutí znovu uvěřit v zázrak vzkříšení.

Kruté jsou pro malíře týdny zmaru, mrazu,

když vidí kolem sebe samou zkázu.

A není dne, aby zrakem svým nerovnal tuby zelené.

Věří, že dožije se dne,

kdy na stoncích magnolie, meruňky, šeříku ne ze zvyku, ale z toužení,

barvami svými zažene v sobě i na plátně čekání, soužení.

Pak začne malíř slavit,

okřeje, zelené, růžové, blankytné barvy míchá,

život začíná ho bavit.

V polích zelená se osení,

on v zahradě věnuje se sázení

a tak má malíř dvojí práci sotva to zvládnout všechno stačí,

na plátnech rozkvetou květy, zazelenají se lužní lesy

a malíř do obrazu vejde, na věk zapomíná jako kdysi.

A čas letí, už zase do školy chystají se děti a malíř,

bože, jaká zrada, než se nadá je to Žofie,

co dne upije a další, další svatí, co chtějí ukrást rok,

byť jenom zdánlivě o slepičí krok.

Ještě malíř namaluje poslední pláno

a už je tu špačků hejno a čas se zrychluje,

sluníčko bledne, ubývá sil, ubývá dne,

vládu přebírá šero, noc,

nezbývá než dožít se do Vánoc.

Přemítat, ostatně jak jinak, co přinese nový rok

a připravit se, bude to zdatný sok.

Boj, tuší to i malíř, bude to boj lítý,

tělo hlásá, pozor si dej, už nejsi jako v mládí hbitý,

abys myslel jen na hody.

Budeš rád, když zvítězíš na body.

 

A. Vojtek listopad 2020

 

 

Ukázka je z nové tvorby a věřím, že v roce 2021 zase bude možnost vystavovat a setkávat se s vámi. Letos se zrušila velká výstava ve Vile Löw-Beer v Brně...a na ni jsem měl připravenou novou kolekci obrazů...Tak si držme palce. A.V.