Antonín Vojtek - malíř jižní Moravy

ÚVOD DO CAPUTOLOGIE Jaroslav Malina

Hlava I – mírné ∞

Cyklus charakterizující v básnické a výtvarné nadsázce intelektuální, a/sociální a profesní rysy člověka

Kristus, A. Vojtek

Kristus

V ohnivé záři, přetaven do života božího,

vznáší se Kristus nedotknutelný;

pro smrtelníky, k zemi upoutané,

má vzkříšení etický přesah nezměřitelný.

Vysvětlivky

Kristus, též Ježíš Kristus, Ježíš Nazaretský (asi 4 př. n. l. – asi 33 n. l., z řeckého Χριστός [Christós], kalk z hebrejského מַשִׁיחַ [Mašiach], „Pomazaný“), zakladatel a ústřední postava křesťanského náboženství. V dospělosti se nechal pokřtít Janem Křtitelem a ve třiceti letech začal při cestách, provázen svými učedníky – apoštoly, hlásat své učení; základem byl požadavek lásky k Bohu a bližnímu. V tomto smyslu se pokusil reformovat judaismus (nejstarší monoteistické náboženství), opírající se o text Starého zákona; jeho vlastní poselství je zaznamenáno v textech Nového zákona.

Velikonoce, nejvýznamnější svátek křesťanského liturgického roku připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který se podle liturgického kalendáře latinského ritu slaví první neděli po prvním jarním úplňku. V lidové tradici se v rámci Velikonoc setkáváme jak s křesťanskými obřady, tak i s rituály přírodní magie, jejichž cílem je zajistit štěstí, plodnost a bohatou úrodu právě začínajícího vegetačního cyklu. Obě tradice, ač každá po svém, slaví Velikonoce jako symbol smrti starého a zrození nového života. S velikonočními svátky souvisí celá řada tradičních pokrmů, jejichž symbolika je spjata s jarní přírodní magií. Objevují se motivy kruhu jako symbol slunce (mazanec [též svítek, plecovník]), široká škála drobného pečiva (jidáš, boží milosti), cukroví, perníky, velikonoční beránci (sladké pečivo i jehněčí maso), častá jsou jídla se zelenými výhonky rostlin (velikonoční nádivka s kopřivami). Typickým symbolem Velikonoc jsou kraslice, bohatě zdobená vařená vajíčka. Vyfukované kraslice jsou moderním zvykem, v lidové tradici by prázdné vajíčko příslušelo spíše Moraně než oslavě nového jara. Vejce je symbolem vzkříšení; Kristus je v křesťanské symbolice srovnáván s kuřátkem líhnoucím se z vajíčka. Malíři ikon používali místo oleje žloutek jako pojivo; i zde je patrná připomínka zmrtvýchvstání Krista k novému proměněnému životu.

Vzkříšení, jeden ze základních článků křesťanské víry: Kristus vstal třetího dne po své smrti z mrtvých, na zemi zůstal čtyřicet dní, až do nanebevstoupení. Církev se po staletí vyhýbala zobrazování tohoto námětu, pro nějž neexistoval biblický podklad. Ve 14. a 15. století se objevuje zobrazení vzkříšeného Krista vznášejícího se ve vzduchu, ale převládá znázornění Krista na zemi, jak stojí v sarkofágu nebo jak z něho vystupuje. Tridentský koncil zamítl jak otevřený hrob, tak vznášející se postavu, takže od druhé poloviny 16. století je obvyklejší obraz Krista stojícího před zavřeným hrobem.